naměřiti sě, -řu, -ří pf.; k naměřiti
(komu) nahodit se, naskytnout se, namanout se: deset pohan mlatem zbi [Filota] …,tu sě mu šest namyerzy, ti všickni biechu rytieři AlxV 1612; neb ač sě j<emu kdy> udá [slídícímu psu], že sě čilý z<věř> namierzi AlxH 359. Jen v Alx. – Srov. nahoditi sě 1
Srov. stsl. naměra ‚casus‘, sch. nameriti se na koga ‚narazit na koho, potkat koho‘
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
naměřiti sě, -řu, -říš sě dok. nahodit se, naskytnout se, namanout se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
naměřiti sě dok. = nahoditi se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.